Camping "Ferienpark Plötzky" a "Waldcampingplatz am Muldestausee"

Jestli si někdo myslí, že se jedná o celosezónní stanování, je na omylu. Kempování v květnu nám celkově nezabralo víc než týden...

Ale přesto to bylo zajímavé. Při pobytu v přírodě se mi již víckrát potvrdilo, že nejsou 3 dny jako 3 dny. Když sedíte v kanceláři, uběhnou 3 dny jako voda. Když jste celý den v přírodě, máte po třech dnech pocit, že jste na cestách víc než týden.

Tak nějak to mu bylo i tentokrát.

Na to, že bylo teprve devátého května, dosahovaly odpolední teploty až do výšek teplot letních. Jediné, co bylo jiné než v létě: Večer a v noci chladno a ne tolik komárů...

Po té, co jsme letos v noci mrzli ve stanu v Jižním Tyrolsku, jsme si pořídili elektrický ohříváček a tentokrát si chladné večery přihřívali. Velice příjemné, pokud máte elektřinu v kempu v ceně...

Kemp Plotzky se nachází v oblasti, kde se dříve těžil kámen, a tak se v jeho okolí nachází spousta zatopených lomů. Ty nabízejí příjemné koupání a dokonalé osvěžení. Řeka Labe teče nedaleko a díky novým cyklostezkám  je možné okolí hezky prozkoumat na kole. Foxi nás sice trochu brzdila, ale protože jsme ji navykli na jízdu v brašně na řídítkách, mohli jsme ji s sebou pokaždé vzít.

Následujících pár dní jsme trávili v kempu u přehrady Muldestausee. Pro sebe jsme měli celou louku, protože v tuto roční dobu byly na cestách převážně karavany, jejichž majitelé dávali přednost parkování na pevném povrchu. Pro mě bylo záhadou, že se někomu může líbit víc parkoviště než romantická louka v přírodě...Kdyby se jednalo o cenu, dalo by se to pochopit, ale za stejnou cenu bych rozhodně brala tu louku (což jsme také udělali).

Okolí kempu nás ale tolik nenadchlo. Vlhko a přemíra klíšťat nám pobyt doslova znepříjemňovali. Navíc přehrada, o které jsme si mysleli, že skýtá možnost koupání, se ukázala jako pro koupání zcela nevhodná. Škoda, ale aspoň teď víme víc. Taky jsme zažili pořádnou bouřku! Malá Foxi se divila, co to je. Ve stanu jsou takové zvuky daleko hrozivější a to nejenom pro malé štěně.

Na závěr jsme navštívili město Wittenberk (Lutherstadt Wittenberg). Prohlédli jsme si známý  kostel (součástí světového kulturního dědictví UNESCO), který proslavil kazatel a reformátor Martin Luther. Zde byla jako první slavena bohoslužba v německém jazyce a na dveřích kostela bylo vyvěšeno pověstných 95 reformačních tezí. Wittenberk je tedy doslova kolébkou reformace církve v Německu.