Vyjeli jsme na konci července, tedy v hlavní sezónu, a doufali jsme, že pro nocování v autě nebudeme mít problém najít místo.. Z Berlína jsme vyjeli po dálnici na sever a odbočili nejdřív směrem Ueckermunde na pobřeží Štětínského zálivu. V blízkosti hranice s Polskem jsme si našli klidné místo u lesa, kde jsme bez problémů přenocovali. Následující den jsme navštívili místní kemp a po krátké zastávce na pláži s koupáním jsme pokračovali přes Zecheriner Bruecke - sklápěcí most na jihu ostrova - na ostrov Usedom. Po vcelku zajímavé noci na neoficiálním parkovišti u malého hřbitova jsme navštívili letovisko Heringsdorf s typickými plážovými domečky, které chrání před nevlídným větrem. Během cesty po ostrově jsme vždycky jako první hledali, kde je kemp a představovali si, jaké by to bylo, kdybychom měli stan...
Zajímavá byla odbočka od hlavní strasy podél pobřeží baltského moře na odvrácenou stranu Uznojemu tzv. Achterwasser respektive Krumminer Wiek. Na této straně ostrova je množství turistů znatelně menší, ale také prostředí se velice liší od písečných pláží a vln Baltu. Připomíná spíš sladkovodní jezero. Za odbočku to ale rozhodně stálo a den jsme si navíc zpestřili násvštěvou v malé hospůdce s velice stylovým zařízením, kde zrovna ten večer hrála živá hudba - skupina mladých folklórních hudebníků.
Další den jsme se vrátili na pobřeží, prohlédli si dalších pár kempů, navštívili Peenemünde, obec na severu ostrova, která je známá z doby druhé světové války jako letecká základna a výzkumná stanice válečného letectva německého Wehrmachtu. Zajímavostí je museem v sovětské ponorce U-461 kotvící v přístavu. Při prozkoumávání severu ostrova jsme objevili možnost neoficiálního kempování v malém přístavu Nordhafen. To ovšem ale až pro případ, kdy budeme mít stan. S autem jsme si další noci vždy našli nějaké místečko, kde jsme nerušeně mohli přenocovat. Přes den jsme vychutnávali pěkné počasí anebo prozkoumávali okolí na kolech. Po 6ti dnech jsem měla pocit, jako bychom byli na cestách už nejmíň 2 týdny!